Kaplička stávala u cesty při ústí cínového potoka do Ohře (dnešní cesta u vodáckého tábořiště směrem na Svatošské skály, v blízkosti rozcestí na Hory). Stavba této kapličky spadá do první poloviny 19. století. Své jméno dostala podle nedaleko ležícího starého dvora „Widenau – Vildenava“. Půdorys stavby sledoval schéma obou barokních kaplí v Lokti. Nenáročná architektura se omezovala na věncovou římsu a na polokruhovou formu štítového pole. Odpovídalo zde i vnitřní kultovní vybavení. V polokruhovém štítovém výklenku stála barevná dřevěná socha sv. Václava v úboru pastevce, jako patrona pasoucích se zvířat. Ve vnitřním prostoru kaple byly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Tyto dřevěné skulptury byly prací loketského řezbáře z první poloviny 19. století Wenzela Wildta.

Text převzat a upraven z Topoghraphie der historischen und Kunst-Denkmale der politische Bezirk Elbogen od Dr. Antona Gnirse. Fotografie poskytnuty z archivu pana J. Kučery.