Původní gotický kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Krásně byl postaven pravděpodobně ve druhé polovině 14. století, jako filiální je připomínán roku 1404. Kostel byl později rozsáhle přestavován, jedna přestavba byla provedena roku 1553. Roku 1848 zachvátil město i kostel požár. Přestože byl kostel požárem silně poškozen, došlo k jeho částečnému zastřešení a až do roku 1856 se v něm konaly bohoslužby. Radikální přestavby do novorománské podoby se kostel dočkal v letech 1858 až 1859. Stavbu finančně podpořilo Vídeňské ministerstvo kultury. Z původního kostela se při přestavbě využilo zachovalé zdivo. Kostel byl vysvěcen 2. října 1859. Světitelem byl kardinál Bedřich Schwarzenberg. Do kruchtové empory byly roku 1860 umístěny varhany. K pozdější výrazné úpravě kostela došlo pak roku 1900.

Zařízení kostela je většinou novorománské, pouze několik uměleckých artefaktů je staršího data. Autorství oltářního plátna svaté Kateřiny je přisuzováno Josefovi Vojtěchovi Hellichovi, malíři portrétů i historických a náboženských obrazů. Světice je zobrazena se svými nejčastějšími atributy, kolem jakožto mučicím nástrojem a mečem. Plátna Křížové cesty pocházejí z roku 1866. Na evangelní straně kostela je na bočním oltáři obraz s Pannou Marií, na straně epištolní je na obraze motiv Ukřižování. Obě plátna pocházejí z konce 19. století. Mezi umělecky a historicky nehodnotnější umělecká díla Krásna náleží dvě dřevěné sošky, pozdně gotická socha svaté Anny Samotřetí z 16. století a barokní milostná socha Panny Marie Krásenské. Autorem sošky svaté Anny Samotřetí je neznámý řezbář, autorem druhé sochy z lipového dřeva je údajně krásenský truhlář Zimmerhackel. Ke vzniku se váže legenda, která praví, že Madona byla vyřezána ze staré lípy, která rostla u cesty do Čisté a byla vyvrácena při vichřici roku 1677. Tato datace je ovšem pouze na základě legendy a nejedná se tedy o historický údaj. Madona začala být uctívána a z Krásna se stalo místně významné poutní místo. Madona byla roku 1782 umístěna v kostele, přečkala i požár roku 1848. Roku 1991 byla po krádeži zachráněna na hranicích s Německem.

V interiéru kostela se nachází několik dalších uměleckých děl, jejichž autory jsou krásenští občané. Zajímavá je křtitelnice krásenského cínaře Martina Gerstnera, která byla roku 1854 prezentována na Světové výstavě v Mnichově.

V sousedství kostela se nacházejí historická fara a u hřbitovní zdi středověká zvonice, chráněné jako kulturní památky České republiky.

GPS: 50°6’31.445″N, 12°47’16.790″E

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

Text a fotografie převzaty a upraveny z www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz