Kostel sv. Jakuba Staršího ve Vranově byl největší a nejvzácnější památkou nejen Vranova, ale celého regionu. Jméno bylo později upraveno na Jakuba Většího a J. Schaller jej roku 1785 nazývá kostelem svatého apoštola Jakuba Menšího. Velice výjimečná a ojedinělá stavba, jakých se dodnes zachovalo jen velice málo. Spadá do stejného období vzniku, jako kostel sv. Mikuláše u Hruškové. Tamní památka však zanikla před pěti stoletími přirozenou cestou, kostel ve Vranově mohl stát dodnes a působit jako vzácná a vyhlášená památka, nebýt minulého režimu, který jej nechal barbarsky rozstřílet dělostřelectvem během činnosti vojenského újezdu Prameny.

Kdy byl kostel založen, není dosud přesně známo. Veškeré staré záznamy udávají předpokládaný vznik do období 12. století (např. Johann Sommer roku 1847 či Vlastivědný sborník z roku 1898), avšak vesměs bez přesného udání, z jakých podkladů při odhadu jednotliví historikové vycházeli.
První doložitelný doklad o jeho existenci pochází „až“ z roku 1246, kdy jej český král Václav I. propůjčuje Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dobu založení je tedy nutno posuzovat do období o několik let před tímto datem. tj. kolem roku 1200.

Budova kostela byla postavena v románském slohu. Střechu měla sedlového typu pokrytou eternitovými taškami doplněnou dvěma vestavbami s velkými hodinami /ty dostaly roku 1929 elektrické osvětlení/.
Nad čelní stěnou se vypínala šestiboká věž, osazená patriarchálním křížem s dvěma rameny. Ve věži visely dva velké hlavní zvony a jeden malý – umíráček. Nacházely se nad oltářním prostorem kostela. Na jižní a severní straně se nacházela čtyři velká oblouková okna. Hlavní oltář stál nalevo od hlavního vchodu směrem k východu. Na kamenné zdi před hlavním vchodem stála socha sv. Jana Nepomuckého, českého světce. Nad hlavním vchodem se nacházela kamenná deska s vyznačeným letopočtem 900 vyvedeným římskými číslicemi /CM/. Dosud nikdo nepátral, jaký smysl tyto číslice měly a zda se jednalo jen o náhodně napsaný údaj či datum založení kostela, kde se do těchto míst obvykle zapisoval. Pod nimi stála vyobrazená ženská postava, která je, jak uváděl její popis, s největší pravděpodobností Libuše, slavná česká věštkyně a zakladatelka Prahy, pramáti Přemyslovců. Strop kostela byl pokrytý dřevěnými kazetami. Stěny zdobily malby s výjevy z mnoha dějinných epoch. Velký obraz na zdi za oltářem zobrazoval Krista na kříži s dvěma lotry. Po stranách oltáře visely dva vedlejší obrazy a vedle nich stály dva mohutné klasicistní sloupy. Před nimi se nacházel anděl s široce roztaženými křídly. Nalevo od oltáře byla kazatelna. Napravo se nacházel vchod do sakristie. Za oltářem visely konce provazů od dvou velkých zvonů a umíráčku ve věži nad oltářem. Před oltářem visela Madona ve velkém růženci. Jeho obvod byl osázen květy s perlami, střídavě vždy pět malých květů s malými perlami lemoval velký květ s velkou perlou. Madona nesla na hlavě „českou korunu“ a na levé paži držela nekorunovaného Ježíška. V pravé ruce držela žezlo. Pod nohama měla zeměkouli s hadem a jablkem.

Osvětlení bylo zajištěno lustry z jemně tepaného železa, bohatě vyzdobených českým křišťálovým sklem. V zadní části kostela se nacházel prostor pro varhany, do kterého se vstupovalo zvláštním vchodem. Jejich provoz byl zajišťován malými měchy, ručně poháněnými.
Kostel ze tří čtvrtin obklopoval hřbitov. Před čelní stěnou se táhla řada mohutných vzrostlých stromů, javorů, lip a kaštanů. Venkovní prostranství lemovala zeď z přírodního kamene a naproti přes ulici bývala fara s pomníkem padlým v první světové válce.

Dnes z kostela nezbylo zcela nic, jen nenápadný pahorek pokrytý kopřivami a náletovými křovinami označuje místo, kde významná památka stávala. Zmizely zvony, oltář, varhany, i ostatní vybavení včetně cenné památné desky s obrazem Libuše a podivnými římskými číslicemi CM.
Ze hřbitova kolem kostela si statky Rovná udělaly betonovou silážní plochu. V pravé části hřbitova se dodnes nalézá palebné postavení dělostřelectva z let, kdy prostor spadal do vojenského újezdu.
Zůstala jen řada mohutných stromů, kdysi hrdě se vypínajících před krásnou budovou. Dnes stojí smutně a opuštěně uprostřed divoce rostoucí přírody.

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

Text a fotografie převzaty a upraveny z www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz