Rozhodli jste se, že k sobě vezmete uprchlíky z Ukrajiny? Díky za to. Ptáte se, jak citlivě pomoct?

Základní nastavení: trpělivost a naděje

Věcně uznejme situaci: Lidé prchají za bezpečím a záchranou. Nechávají za sebou
domov, blízké prostředí, svoje lidi, sousedy, kamarády. Nebudou jen šťastní, že jsou
v bezpečí. Budou se pravděpodobně cítit též provinile a bude se jim stýskat. Chvíle
úlevy se rychle střídají s pochybnostmi. – Uznejme to. Jsme v situaci menšího zla.
Jednoznačné dobro by bylo, kdyby nebyla válka.
Budoucnost ohraničme, neřešme: Dělat si starosti ničemu nepomůže. Budoucnost se
ukáže. Obě strany ale potřebují vědět, s čím zhruba mají počítat. Budou spolu měsíc?
Půl roku? Déle? – Dohodněme se o tom.

Co pomáhá dospělým i dětem
Pomáhá vaše ochota pomoct a její praktické projevy: přístřeší, bezpečí, jídlo a pití,
informace, zájem.
Pomáhá kontakt s blízkými v podobě, která je zrovna možná. To platí pro uprchlíky i
jejich hostitele. Pomáhá, když o sobě navzájem víme, a můžeme si vyměňovat
zkušenosti.
Zásadně pomáhají informace. Navažte spojení s místním sociálním odborem. Blíže
např. na webu: https://www.opatruj.se
Pomáhá na chvilku zapomenout. Chvíle společného smíchu, radosti, zpěvu, modlitby
občerstvují na nesnadné cestě uprchlictví.
Pomáhá pomáhat, něco dělat pro druhé, co dává smysl. Udržet či nastavit běžný řád
dne – práci, školu, odpočinek. Pomáhá mít aspoň něco pod kontrolou. Například vědět o
svých právech a možnostech volby, a třeba pro tuto chvíli nepřijmout pomoc.
Pomáhá, když dobře odhadujeme vlastní síly a umíme si říct o pomoc.

Co dělat, co nedělat
Vnímejme se, nevtírejme se. Když se druhý rozpláče nebo se bezmocně zlobí, buďme
potichu s ním. Když je možné objetí, mluví za vše. Slovy šetřme.
Nenuťme lidi mluvit o tom, co prožili. Každý si hlídá množství bolesti, které snese.
Mluví tehdy, kdy může a chce. Každý máme svoje postupy na to, jak se dostat nad
zraňující události, získat nadhled a odstup. Menší děti svoje bolesti a zranění kreslí,
někdy stále dokola. Větší děti je vyjadřují například hudbou.
Držme slovo. Na postupech se domlouvejme. I děti mají právo účasti, nemá se jednat
„o nich bez nich“.
Oceňme se navzájem. Neznehodnocujme sebe ani druhé.
Nechtějme všechno zvládnout hned. Zítra je také den.