Kostel sv. Jana Křtitele, Loket

Původně středověký kostel sv. Jana Křtitele stával na jižním okraji města, uvnitř městských hradeb, na terase ve svahu nad Jánským mostem. Poprvé je zmiňován roku 1253, někdy uváděno až roku 1256, kdy byl darován spolu s dalšími kostely v okolí Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Historie původního kostela sv. Jana sahá hluboko do minulosti. Roku 1511 byl přestavěn, což dokládal chronogram VenTe aDoreMVs vytesaný do gotického portálu kostela. Během druhé poloviny 16. století byl kostel využíván pro evangelické bohoslužby, ale protože kapacitně nevyhovoval, byl před rokem 1577 ještě přestavěn a rozšířen. Roku 1585 byla u kostela při schodišti, mezi terasami hřbitova, založena hřbitovní kaple a vedle kostela poté zřízen hřbitov. Roku 1627 byl kostel odebrán protestantům a před koncem třicetileté války opraven. Při znovuzavedení katolických bohoslužeb byl vytesán na portále kostela druhý letopočet 1645. Poslední stavební zásahy byly uskutečněny roku 1721. Kostel se pak postupně začal rozpadávat, kdy v roce 1850 bylo rozhodnuto jeho zbourání a v roce 1852 byl zbořen. Na jeho místě se měl postavit kostel nový v pseudorománském stylu. Ztráta kostela je o to těžší, že se při ní ztratil křídlový oltář z roku 1579 od Augusta Corduse. Zachovala se tehdy pouze v muzeu opatrovaná predella. Oltář byl v roce 1849 uložen na půdě farního kostela, nehlídán, až rám i obrazy zmizely. Predella se zachovala jen proto, že se jako oltář používala při procesí o Božím těle až do jejího uložení do městského muzea. S Cordusovým oltářem se ztratily i memorie a epitafy z tohoto kostela, které sahaly až do 15. století. K vybavení kostela patřilo i v roce 1763 namalované antependium od Eliase Dollhopfa, které je v inventáři farního kostela popsáno takto: Roku 1763 namalované antependium v kostele sv. Jana, uprostřed velkého oltáře obraz sv. Jana Baptisty, na pravé straně sv. Laurentius, na levé sv. Barbara Curavit fieri guidam benefactor F.S. Toto antependium bylo instalováno ve vězeňské kapli na hradě. Na zadní straně je obraz posledního soudu. Ze starých stavebních prvků se zachoval pouze oblouk ze staré kamenné brány, který byl znovu použit v nádvorní budově domu na náměstí č.p. 57. Sloužila pak jako zahradní brána na rohu Zahradní ulice a bývalé Pastýřské uličky (Hirtengaschen). V letech 1854 – 1857 byl ve stejných místech postaven pseudorománský kostel dle projektu loketského stavitele Franze Schidla. Jednalo se o jednolodní stavbu s mírně odsazeným polygonálním presbytářem, rozměrně menší než starý kostel. Stěny byly rytmizovány půlkruhově zakončenými okny, celou stavbu obíhal pod římsou obloučkový vlys. Nad západním štítem byla zbudována drobná zděná zvonička. Nový moderní kostel kopíroval půdorys původního kostela pouze na místě přední části dlouhého domu. Zařízení kostela bylo až na obraz sv. Jana od loketského uměleckého malíře Hermanna Kuglera. Moderní obraz se nacházel v městském sirotčinci. Roku 1877 byl uzavřen přilehlý hřbitov, dochovala se pouze ohradní zeď. Prodejem starých náhrobků roku 1919 a zničením zbylých hřbitovních památek ztratilo toto místo svou památeční cenu. Kostel dokonce sloužil jistou dobu studentům loketské reálky pro výuku náboženství a také jako sklad nábytku. Již v polovině dvacátých let 20. století byl objekt zchátralý a nakonec byl roku 1973 stržen. Místo bylo srovnáno a zůstalo jen málo trosek. Pozemek, na němž kostel stál, patří dnes městu Loket.

 

Text a fotografie převzaty a upraveny z www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Text upraven podle knihy „Elbogen bei Karlsbad“ Dr. Antona Gnirse, přeložil Jan Mosebach

 

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.